Dozrávající rakytník je peklo na zemi a zároveň rajské ovoce. Peklo jednak proto, že při sbírání nejenže píchá (trnům se naučíte vyhýbat praxí), ale tím, že musíte trhat trpělivě kuličku po kuličce. Anebo máte večer rakytníkový keř obsypaný zralými plody a ráno tam není nic – straky si pochutnaly/odnesly na horší časy.
Rakytníkový prášek
- potřebujete čerstvě nasbírané rakytníkové plody
- sušičku na ovoce
- trpělivost
Postup:
Rakytník neumývejte, spíš si dejte pozor při sběru, ať je v něm co nejméně lístečků a „bince“. Jinak rakytníkové listí je léčivé, takže pokud vám nějaké v nasbíraných bobulích zůstane, nic se neděje.
Plody umisťte v jedné vrstvě na pečicí papír přistřihnutý na formát sušičky a poskládejte na sebe tolik pater sušičky, abyste spotřebovali veškeré nasbírané plůdky.
Dejte sušit a sušte, dokud nejsou kuličky opravdu suché – elektřinu ušetříte, pokud máte jiný zdroj tepla, například kachlová kamna (rakytník ale většinou dozraje dřív, než začínáme topit). Prostě sušte a počítejte s tím, že to zabere pár dní.
Pak suché kuličky rozmixujte po částech v kávomlýnku. Jemnější povahy mohou prášek prosít, ale já to nedělám. Práškem naplňte čisté a suché zavařovačky a dejte jej řádně uzavřený do lednice.
Užití
- v zimě profylakticky i léčebně v případě nedostatku vitaminu C jedna lžička až jedna lžíce denně
- zapíjejte, protože rakytník v této podobě bez cukru je opravdu kyselý (ale pozřít se dá)
