Jsem opět v Norsku… zamýšlely jsme se se sestřenkou Veronikou, která žije v Norsku už patnáct let, co vlastně znamená slovo hygge.
Odkud je slovo hygge?
Dánové a Norové mezi sebou debatují, kdo přinesl světu slovo hygge. Samotné slovo přišlo z dánštiny, ale původ slova leží ve starém Norsku, odkud si slovo Dánové vypůjčili. Myslí tím tedy oba národy totéž? Znamená to něco jako „útulný“? Význam leží někde mezi slovy útulný–intimní–hřejivý–společný–uvolněný.
Jak skandinávské hygge chápeme my?
- přítmí
- svíčky
- oheň
- intimita
- ticho a možná i vypnuté mobily a počítače (a televize)
- něco na zahřátí (člověk, jídlo, ale i pití)
- přikrývky
- polštáře
- svícny
- relaxační hudba
Tohle ale není hygge, jak ho žijí Norové.
Hygge po norsku
Norové (asi víc než jiné národy) milují svůj friluftsliv (neboli život venku). Jsou venku, kdykoli to jde. Když jdete pro norské dítě (nebo v tomto případě slovensko-norské dítko 🙂 ) do školky, najdete nejen děti, ale i učitelku v té největší plískanici oblečené do neoprénu, obalené od hlav po paty do nepromokavého teplého oblečení i bot, a oni nejenže jsou venku, protože to doporučuje školní (školkový řád) – jsou venku, protože chtějí a protože je to baví! Poznáte to podle obličejů, jsou stále usměvaví. Když se změní sezóna, tak pro změnu všichni od dětí po opravdu hodně staré lidi vylezou na „pláže“ (= prostě mořský břeh), vyloží tam své pikniky, oblečou plavky a stráví den u vody. Ta má kolem dvaceti stupňů (spíš míň), a přesto je plná lidí každého věku.
Co tedy norské hygge charakterizuje?
- co nejčastější a nejdelší pobyt v přírodě: Norové milují outdoor. A to samozřejmě i v zimě – sport a pobyt venku přizpůsobí počasí, ze skříní vytáhnou příslušné oblečení a boty a neomezují se žádným počasím. Podobně jako Češi (když mají tu možnost) jezdí na své chaty, které ale mají často velmi spartánské – bez elektřiny, bez tekoucí vody, jen s „bombou“ plynu na vaření. Taky vydrží být v daleko nevlídnějších podmínkách než my, jsou prostě otužilí.
- co nejjednodušší život: Norsko je drahá země plná moderních vymožeností, přesto je cítit snaha o jednoduchost. Nejen v architektuře a designu. Noři se velmi rádi scházejí u jídla, u pití, u pokecu, u her a sportu.
A tady obrázek výše – tři ženy obložené proviantem, to vlastně přispělo k nápadu napsat tento článek. Přijely jsme s Veronikou a Věrkou (sestřenice a teta) k jezeru Merkedammen. Cesta byla krásně sjízdná, nikde nikdo, od nejbližšího obchodu jsme byly zhruba deset kilometrů. Přijely jsme na parkoviště u nádherného jezera (fotka níže) a překvapilo nás množství aut, co tam stály. Věřím, že i z fotky je cítit klid a míř daného místa. Co mě ale naprosto dostalo, bylo zjištění, že břehy jezera jsou úplně plné lidí, kteří v místě kempovali. Někteří měli stany. Jiní měli (dokonale) vybavené karavany (jedno auto mělo na předním skle mobilní pružné solární panely). Další spali „pod širákem“ v hamakách. Věkové, sociální a genderové složení? Maminky s dětmi (bez mužů). Rodiny (s dětmi). Kamarádky středního věku. Starší manželské páry. Prostě dokonalá všehochuť. Skupiny žen se Veronika zeptala, zda jim nebude vadit, když si je vyfotíme. Proto vznikla fotka výše.
Všude klid
Co bylo nejvíc překvapivé, byl neskutečný klid, který všude panoval. Nikde nikdo nekřičel, děti nehlučely (nechápu) – vlastně jsme poznaly jen podle další hromádky věcí nebo postaveného stanu, že o kousek dál v křoví, na mýtině či přímo na břehu jezera je nějaká další skupinka lidí. Prostě všude ticho, souznění s přírodou, jako by tito lidé hráli bobříka mlčení. Představila jsem si podobné místo v Česku. Vybavily se mi odpadky, hluk, nerespektování přírody. (Třeba se to někdy naučíme.)
Můj norský hygge seznam:
- život venku (i když mám krásný dům, v garáži prima auto a žiju si dobře)
- neustálý pohyb (sport všeho druhu)
- bytí s blízkými
- úsměv (věc, kterou na kolemjdoucích i ve veřejných prostorách uvidíte nejčastěji)
- dokonalé oblečení a obutí na venkovní aktivity, které je cenově přijatelné, má ho každý a každý ho taky využívá (je pravda, že už několik let si vozím outdoorové vybavení právě z Norska)
- uvolněnost. Nedělej nikomu nic, co nechceš, aby dělali tobě. Tady to platí.
- Máš problém? „Buď to bude dobré, nebo to přejde a vyřeší to čas.“
- zmrzlina po celý rok (bez komentáře, jsem terapeutka tradiční čínské medicíny 🙂 )
- studené nápoje (platí závorka výše)
- káva (prý je to namísto českého piva :-), neboť káva se pije i pozdě večer)
- nekupují se balené vody (ekologie, ale taky zvyk), pije se voda z vodovodu. I ve školce děti dostávají vodu do svých lahví z běžné vodovodní sítě.
- hodně mořských plodů, ale i masa a zeleniny
- světýlka všude venku i vevnitř (nezhasíná se – zvyk ještě z dob levné elektřiny)
- dokonalý skandinávský design v domech, ale hlavně
- na relaxačních terasách a v zahradách. Nikde nechybí pohodlný (většinou bílý) zahradní nábytek, u něj gril (povinné!)
- elektroauta všude (přece si nebudeme ničit přírodu fosilními palivy)
- a samozřejmě taky ty věci jako svíčky, polštáře, deky, krby…
PS S fotkami mi moooc pomohla Veronika! Některé jsou její dílo. Její nápad byl i tento článek. A pomohla mi zformulovat, jak chybně vlastně hygge chápeme…