Od konce června mám volno. Na regeneraci, na dodělání kurzů. Už mám ale vypsány akce od září, tak koukněte do kalendáře

Letošní rok je velmi bohatý na úroduledoví muži („zmrzlíci“) se letos nekonali, a proto nepomrzly květy a poupata. Roste ovoce, zelenina, ořechy… co s tím? No, někdy je to oříšek. Někdy doslova :-). Níže najdete pár možností, co s úrodou, a taky pár důvodů, proč bychom se měli pokoušet úrodu opravdu zpracovat. Pokud totiž myslíme ekologii a trvale udržitelný rozvoj vážně, zpracovávání průběžně (a často zdarma) se objevivších zdrojů by mělo být naprostým základem.

Proč zpracovávat?

Zralá aronie (šla na usušení 🙂 )

Sušené poloviny švestek

Je velmi jednoduché „zapomenout“, že mám na zahradě švestky, že tam dozrály aronie (černý jeřáb), že tam mám houštinu bylin. Nechat úrodu jejímu osudu a vědět, že přirozené procesy tlení a zániku se postarají o to, aby toto memento naší nečinnosti zmizelo :). Jezdím často trasu Zlín–Ostrava přes Bystřici pod Hostýnem. Krásná oblast, mezi jejíž rysy patří popadané zralé ovoce (nejčastěji jablka a „špendlíky“) podél cest. Proč obce neumožní lidem, aby si ovoce nasbírali? Proč tam nepošle své komunální pracovníky a nenechá úrodu zpracovat? Často proto, že tomu brání lidské zákony. Doslova před očima se nám tak ztrácejí tuny a tuny potravin, které bychom mohli využít pro úlevu svých peněženek (kolik z nás chodí jablka kupovat denně do obchodu? A přitom leží podél cest i cestiček… a lze je ještě i otrhávat ze stromů!). I kdybychom jablka jen odvezli domů, nechali zkvasit a pak si z nich nechali vypálit pálenku na nakládání bylin i ovoce… i to je využití!

Co s úrodou?

Sušení
  • Sušiček ovoce, zeleniny a bylin je na trhu spousta – cenově od 500 Kč do několika (desítek) tisíc

    sušit se dá většina ovoce a zeleniny a samozřejmě byliny (opláchnout, případně naporcovat, dát do sušičky, usušit, uskladnit, použít); byliny neoplachujeme

  • například z hroznů máte po usušení rozinky do pečiva a müsli
  • sušené švestky lze rozvařit na kaši a použít namísto cukerné posypky na knedlíky, buchty atd.
  • sušená jablka (křížaly) mají nejrůznější využití, i jako sladké „chipsy“
  • sušené ovoce lze dávat do ranních sladkých kaší (vařte zároveň s kaší)
  • ze sušeného ovoce lze připravovat čajové směsi
  • sušením se zachovávají cenné látky
Zamrazování
  • Toto samozřejmě není zmrazování, ale sterilace okurek. Typicky středoevropský způsob zpracování okurek – chutný a rychlý

    zmrazování uchová suroviny většinou v takovém stavu, že po rozmrazení vypadají jako čerstvé, dokonce i co se týče barvy (a víme přece, že „jíme“ i očima…)

  • zmrazené suroviny jsou (po rozmrazení, ale často ještě i ve zmrazeném stavu) rychle, lehce a univerzálně použitelné
  • neprocházejí (stejně jako sušení) procesem varu, tudíž se v nich většina látek zachovává
  • osobně mám se zmrazováním dva problémy:
    • pro uchování zmrazeného stavu je nutné neustále odebírat elektrickou energii (mrazák), a tím pádem se tento způsob zpracování prodražuje
    • podle tradiční čínské medicíny jakmile jednou cokoli zmrazíme (nebo „jen“ dáme do ledničky), získá to chladnou (a často i vlhkou) povahu, a tím pádem to vždy bude působit zachlazujícím a zahleňujícím efektem – to v našem zeměpisném pásmu není vhodné (kvůli okruhu Slezina–Žaludek), a to dokonce i tehdy, jestliže původně zmrazené (zchlazené) suroviny tepelně zpracujete
Zavařování
  • Domácí kečup má nesrovnatelně lepší chuť i dietetické vlastnosti než průmyslově vyráběné „lepidlo“ z minima rajčat, a naopak maxima éček včetně škrobů

    zavařování znamená tepelné zpracování (většinou s nějakým „nálevem“ ať už dodaným zvenčí nebo ze zavařované suroviny během tepelného procesu)

  • znamená tedy výraznou zátěž na využití energií (elektřina, plyn, dřevo apod.), na manuální přípravu, na suroviny (nejen sklenice, ale i cukr a další suroviny navíc), a tím pádem na čas a peníze
  • na druhou stranu například zelenina typu cuket, rajčat, paprik a dalších se zavařováním zpracovává úplně nejlépe
  • paradoxní (protože se tím ztrácejí prvky a vitaminy) výhodou zavařování je, že zelenina a ovoce projdou tepelným zpracováním, což – opět z pohledu tradiční čínské medicíny – dělá našemu zažívání dobře
  • takto zpracované suroviny vydrží velmi dlouho, i několik let, aniž by se do nich dal hmyz, „vyčichly“ nebo se kvůli zmrazení musely do pár měsíců spotřebovat
  • Divoké žampiony sbírané na louce a nachystané na sušení

    některé potraviny zavařením získají zcela novou a lepší kvalitu:

    • rajčata a papriky jsou stravitelnější
    • houby lze naložit do „octa“, a tím je nachystat k pravidelnému používání jako „salátu“
    • džemy z ovoce dlouho vydrží a i bez přídavku cukru obohatí každé jídlo nasladko atd.

Přeji vám při zpracovávání darů přírody šťastnou ruku, a hlavně to, abychom zpracovávali vše, co můžeme – získá tím nejen naše peněženka, ale i zdraví, a navíc se jedná o veskrze smysluplně strávený čas…