Letošní rok je velmi bohatý na úrodu – ledoví muži („zmrzlíci“) se letos nekonali, a proto nepomrzly květy a poupata. Roste ovoce, zelenina, ořechy… co s tím? No, někdy je to oříšek. Někdy doslova :-). Níže najdete pár možností, co s úrodou, a taky pár důvodů, proč bychom se měli pokoušet úrodu opravdu zpracovat. Pokud totiž myslíme ekologii a trvale udržitelný rozvoj vážně, zpracovávání průběžně (a často zdarma) se objevivších zdrojů by mělo být naprostým základem.
Proč zpracovávat?
Zralá aronie (šla na usušení 🙂 )
Sušené poloviny švestek
Je velmi jednoduché „zapomenout“, že mám na zahradě švestky, že tam dozrály aronie (černý jeřáb), že tam mám houštinu bylin. Nechat úrodu jejímu osudu a vědět, že přirozené procesy tlení a zániku se postarají o to, aby toto memento naší nečinnosti zmizelo :). Jezdím často trasu Zlín–Ostrava přes Bystřici pod Hostýnem. Krásná oblast, mezi jejíž rysy patří popadané zralé ovoce (nejčastěji jablka a „špendlíky“) podél cest. Proč obce neumožní lidem, aby si ovoce nasbírali? Proč tam nepošle své komunální pracovníky a nenechá úrodu zpracovat? Často proto, že tomu brání lidské zákony. Doslova před očima se nám tak ztrácejí tuny a tuny potravin, které bychom mohli využít pro úlevu svých peněženek (kolik z nás chodí jablka kupovat denně do obchodu? A přitom leží podél cest i cestiček… a lze je ještě i otrhávat ze stromů!). I kdybychom jablka jen odvezli domů, nechali zkvasit a pak si z nich nechali vypálit pálenku na nakládání bylin i ovoce… i to je využití!
Co s úrodou?
Sušení
-
Sušiček ovoce, zeleniny a bylin je na trhu spousta – cenově od 500 Kč do několika (desítek) tisíc
sušit se dá většina ovoce a zeleniny a samozřejmě byliny (opláchnout, případně naporcovat, dát do sušičky, usušit, uskladnit, použít); byliny neoplachujeme
- například z hroznů máte po usušení rozinky do pečiva a müsli
- sušené švestky lze rozvařit na kaši a použít namísto cukerné posypky na knedlíky, buchty atd.
- sušená jablka (křížaly) mají nejrůznější využití, i jako sladké „chipsy“
- sušené ovoce lze dávat do ranních sladkých kaší (vařte zároveň s kaší)
- ze sušeného ovoce lze připravovat čajové směsi
- sušením se zachovávají cenné látky
Zamrazování
-
Toto samozřejmě není zmrazování, ale sterilace okurek. Typicky středoevropský způsob zpracování okurek – chutný a rychlý
zmrazování uchová suroviny většinou v takovém stavu, že po rozmrazení vypadají jako čerstvé, dokonce i co se týče barvy (a víme přece, že „jíme“ i očima…)
- zmrazené suroviny jsou (po rozmrazení, ale často ještě i ve zmrazeném stavu) rychle, lehce a univerzálně použitelné
- neprocházejí (stejně jako sušení) procesem varu, tudíž se v nich většina látek zachovává
- osobně mám se zmrazováním dva problémy:
- pro uchování zmrazeného stavu je nutné neustále odebírat elektrickou energii (mrazák), a tím pádem se tento způsob zpracování prodražuje
- podle tradiční čínské medicíny jakmile jednou cokoli zmrazíme (nebo „jen“ dáme do ledničky), získá to chladnou (a často i vlhkou) povahu, a tím pádem to vždy bude působit zachlazujícím a zahleňujícím efektem – to v našem zeměpisném pásmu není vhodné (kvůli okruhu Slezina–Žaludek), a to dokonce i tehdy, jestliže původně zmrazené (zchlazené) suroviny tepelně zpracujete
Zavařování
-
Domácí kečup má nesrovnatelně lepší chuť i dietetické vlastnosti než průmyslově vyráběné „lepidlo“ z minima rajčat, a naopak maxima éček včetně škrobů
zavařování znamená tepelné zpracování (většinou s nějakým „nálevem“ ať už dodaným zvenčí nebo ze zavařované suroviny během tepelného procesu)
- znamená tedy výraznou zátěž na využití energií (elektřina, plyn, dřevo apod.), na manuální přípravu, na suroviny (nejen sklenice, ale i cukr a další suroviny navíc), a tím pádem na čas a peníze
- na druhou stranu například zelenina typu cuket, rajčat, paprik a dalších se zavařováním zpracovává úplně nejlépe
- paradoxní (protože se tím ztrácejí prvky a vitaminy) výhodou zavařování je, že zelenina a ovoce projdou tepelným zpracováním, což – opět z pohledu tradiční čínské medicíny – dělá našemu zažívání dobře
- takto zpracované suroviny vydrží velmi dlouho, i několik let, aniž by se do nich dal hmyz, „vyčichly“ nebo se kvůli zmrazení musely do pár měsíců spotřebovat
-
Divoké žampiony sbírané na louce a nachystané na sušení
některé potraviny zavařením získají zcela novou a lepší kvalitu:
- rajčata a papriky jsou stravitelnější
- houby lze naložit do „octa“, a tím je nachystat k pravidelnému používání jako „salátu“
- džemy z ovoce dlouho vydrží a i bez přídavku cukru obohatí každé jídlo nasladko atd.
Přeji vám při zpracovávání darů přírody šťastnou ruku, a hlavně to, abychom zpracovávali vše, co můžeme – získá tím nejen naše peněženka, ale i zdraví, a navíc se jedná o veskrze smysluplně strávený čas…