Trauma cizince v Indii… nemusí proběhnout, nemusí nastat, jako nenastalo u mě. Když jsem v Indii poprvé vyšla z letištní haly v Cochinu ven na ulici, věděla jsem, že jsem doma. Ovšem řada lidí referuje o tom, že přijeli do Indie a už nikdy více se do ní nechtějí vrátit, protože je – odporná, špinavá, nebezpečná – a mnoho dalšího.
V čem tkví tak zásadní odlišnosti západního a východního způsobu života, krásně shrnul můj guru Wolf-Dieter Storl:
Chromí, chudí, podvyživení a – zdraví?
„Existuje mylný názor, že s tolika nemocnými, chromými a podvyživenými lidmi, jež lze na indickém subkontinentu potkat, musí být ájurvéda primitivní a bez užitku. Ve skutečnosti však, jakmile projdou dětstvím, jsou celkově zdravější než obézní stresovaní Američané. V západním světě (především v USA) je vše, co souvisí s fyzickými funkcemi a nemocí, stydlivě skrýváno. Pomatení jsou zavíráni v ústavech, senioři v domovech důchodců, nemocní v nemocnicích a mrtví vypadají v pohřebních ústavech jako voskové figuríny zářící životem.
V Indii se naopak nic neskrývá: stáří, bláznovství, zchromlost ani smrt. Nemocní jsou u svých rodin, a je-li horko – což obvykle je – leží na svých tkaných lůžkách (charpoy) venku na ulicích. Slepí a chromí jsou svými rodinami vysíláni do ulic, kde jim ostatní lidé mohou činit dobré skutky, a získat si tak karmické zásluhy. Pohřby představují kremace volně přístupné komukoli k meditaci nad pomíjivou povahou těla.
To vše turistu šokuje.
Vyzáblí krvácející mužové – betel
Po přistání na letišti v Dillí zažije cizinec své první trauma, jakmile se zeptá na autobus do města: dásně vyzáblého muže udávajícího směr krvácejí. Jiní plivou krev. Chvíli trvá, než pochopíte, že se nejedná o krev, avšak o sliny obarvené žvýkáním betelu – což mimochodem chrání před střevními parazity. (Snímek betelových lístků je titulní fotkou tohoto článku.)
Očistné techniky
Brzy ráno v hotelu se turista rozklepe znovu – kvůli zvuku hlubokého kašle a plivání, který připomíná oběti tuberkulózy. Asi po týdnu zjistíte, že tyto děsivé zvuky vznikají při každodenním rituálu tělesné očisty, což zahrnuje omytí od hlavy až po paty, čištění zubů pomocí větvičky nimby (neemu), oškrábání jazyka čističem a vykašlání veškerého hlenu. Zbožní Indové zajdou dokonce až tak daleko, že si dají očistný klystýr a vyčistí si jícen spolknutím a následným pomalým vytahováním úzkého proužku látky.“
Zdroj textu:
- Wolf-Dieter Storl: Bylinářské tradice moudrých žen a mužů (Prameny 2015)
Zdroje fotek:
- http://i2.cdn.turner.com/cnnnext/dam/assets/131025001452-betel-nut-12-horizontal-large-gallery.jpg
- https://davidtng.files.wordpress.com/2012/11/dsc_0645.jpg
- http://farm5.static.flickr.com/4009/4174649150_80945a97a8.jpg
- http://media.newindianexpress.com/article1401283.ece/alternates/w620/gang-rape-victim.jpg
- https://4d0850cecf2c5ce919d5-17b283ac00835b5ced4db83c898330a1.ssl.cf1.rackcdn.com/9416853_photos-a-holy-river-in-india-borrowed-water_90c478b0_m.jpg?bg=6D625C