21. května si budeme online povídat o léčivých houbách světa i našich lesů. Více info tady.

Stvořila svět a lidské bytosti vyšší inteligence? Článek je citací z chystané knihy nakladatelství Eugenika z pera Bairda Spaldinga s názvem Cesta na Východ. Kniha vyjde v roce 2017 a kromě níže uvedeného úryvku v ní najdete podrobné informace o chápání indické jógy, o ršijích a mistrech a dalších indických mystických skutečnostech.

Věda je teprve na začátku

„Věda je teprve na začátku,“ pokračoval s úsměvem Babu, „ale každý nový objev a nové znalosti nám přinášejí důkazy, že vesmír je výsledkem ohromného úsilí Stvořitele. Pro snadnější pochopení uvedu matematický příklad. Máme deset malých tyčinek, které jsou očíslovány od jedné do deseti. Vložíme je do kapsy, pečlivě promícháme a pak je postupně vytahujeme. Jaká je pravděpodobnost, že je vytáhneme v přesném pořadí od jedné do desíti? Podle statistiky musíme tahat desetkrát, abychom vytáhli tyčinku s číslem jedna, stokrát, abychom vytáhli za sebou tyčinky s číslem jedna a dvě, a tisíckrát, abychom vytáhli postupně tyčinky s číslem jedna, dvě a tři. Šance vytáhnout tyčinky postupně od jedné do desíti se rovná jedné k desíti miliardám. Mám pravdu? Aplikujeme-li tuto statistickou matematiku na podmínky vzniku života na Zemi, je hned jasné, že princip nahodilosti nesplňuje potřebné požadavky. Jestliže to není náhoda, kdo tedy stvořil život?“

Pár slov o Zemi, Sluneční soustavě a galaxiích

Babu se na chvíli odmlčel a pak pokračoval ve vysvětlování:

„Země se otáčí kolem své osy rychlostí 1 600 kilometrů za hodinu. Kdyby se otáčela desetkrát pomaleji, den by trval desetkrát déle a přirozeně teplo ze Slunce by desetinásobně vzrostlo. V důsledku toho by všechny stromy a živé bytosti byly spáleny zaživa. Kdo by přežil žár, určitě by zemřel zimou, protože i noc by byla desetkrát delší, a tudíž i Země by byla desetkrát chladnější. Kdo přiměl Zemi, aby se otáčela v dokonalé rychlosti? Slunce je zdrojem života na Zemi, že? Teplota na povrchu Slunce činí asi 5 500 stupňů Celsia. Země se nachází v ideální vzdálenosti od Slunce – ani příliš daleko, ani příliš blízko. V případě, že se žár Slunce mírně zvýší, spálí nás. Jestliže se naopak jeho teplota sníží, hrozí nám, že zmrzneme. Proč má sklon zemské osy tak dokonalý úhel? Úhel mezi kolmicí na rovinu oběžné dráhy a zemskou osou činí dvacet tři stupňů. Sklon zemské osy způsobuje střídání ročních období.

Měsíc a jeho vliv na nás

Kromě jiného tento sklon také zabraňuje, aby se voda shromažďovala u pólů a zamrzala tam. Měsíc je družice Země, jehož gravitace vyvolává příliv a odliv moře. Kdyby se Měsíc nenacházel ve vzdálenosti 380 000 kilometrů od Země, ale o 80 000 kilometrů blíže, došlo by k povodním. Ve vzdálenosti 300 000 kilometrů by byla přitažlivost Měsíce mnohem silnější, a proto by voda dvakrát denně stoupala a zaplavovala všechny kontinenty. Stručně řečeno, pokud se fyzikální podmínky trochu změní, všechny formy života na Zemi jednoduše zmizí. Jestliže připustíme, že život existuje jen shodou okolností, potom šance na vznik vhodných podmínek se rovná jedné k jednomu trilionu [1018]. Potřebovali bychom miliardy miliard kombinací, aby se vytvořilo jedno ideální spojení Země, Měsíce a Slunce. To znamená, že vznik života na Zemi rozhodně není náhoda.“

Babu se podíval na všechny přítomné. Nikdo z nich si neuměl představit, že by indický astrolog dokázal tak jasně a výmluvně vysvětlit pomocí vědeckých důkazů vývoj života ve vesmíru.

Babu se obrátil na profesora Allena, biologa z Harvardu, a pokračoval:

„Pokud se vám matematika zdá příliš abstraktní, můžeme zkoumat přírodu pomocí biologie. Samotná schopnost přežít u pozemských forem života dokazuje přítomnost Stvořitele. Život nemá žádnou váhu ani rozměry, ale je opravdu silný. Podívejme se na mladé kořínky. Jsou tak jemné a slabé, ale přesto prorazí i tvrdou horninu. Život vládne ve vzduchu, na souši i ve vodě. Ovládá všechny složky, nutí hmotu, aby se rozpadla, a pak vytváří nové struktury. Život je sochař, který formuje nové postavy, malíř, jehož krajiny zdobí přírodu, hudebník, který učí ptáky zpívat a hmyz bzučet, a chemik, jenž vytváří nové vůně a sladké ovoce. Rostliny pohlcují kysličník uhličitý, proměňují jej na kyslík, který vylučují do ovzduší, a tak zásobují kyslíkem ostatní živé bytosti. Kapky protoplazmy jsou natolik průhledné, že je očima prakticky nemůžeme spatřit, ale pohybují se, protože absorbují životní energii Slunce. Podle vědeckých výzkumů tyto jednotlivé buňky obsahují zárodky všech rostlin a zvířat, a proto jsou základem života. Avšak protoplazma sama o sobě nevytváří život.“

„Tak odkud se bere život?“ zeptal se profesor Allen.

„Vážení přátelé,“ pokračoval ve vysvětlování Babu, „lososi se líhnou ve sladké vodě, potom odplují do moře, kde vyrostou a dospějí. V době tření se vracejí proti proudu řek do svého rodiště, aby tam vyvedli další generaci. Kdybychom je přemístili někam jinam, spolehlivě najdou cestu zpět na původní místo. Kdo naučil ryby uvedený postup? Podobným způsobem žijí i úhoři. Opouštějí rybníky, kanály, jezera a řeky a vydávají se na dlouhou cestu k Bermudským ostrovům. Evropští úhoři musí překonat vzdálenost asi 4 000 kilometrů, kdežto asijští úhoři uplavou až 8 000 kilometrů. Po tření vyspělí úhoři hynou.

Úhoři se rozmnožují a umírají pouze ve vodách Atlantiku v blízkosti Bermud. Malí úhoři, kteří v moři přicházejí na svět, nevědí nic o svém původu, a přesto se neomylně vracejí do místa sladkovodního pobytu svých rodičů, ať už je to kanál ve Francii nebo jezero v Indonésii. Každý druh se vrací do své vlasti. Francouzští úhoři nikdy nezabloudí do Indie a úhoři z Thajska nikdy nepoplují do Afriky. Kdo obdařil malé úhoříky takovýmto silným instinktem? Kdo je vede na jejich dobrodružné cestě dlouhé tisíce kilometrů? Samozřejmě že se v otázce jejich stěhování nemůže jednat o náhodu. Mám pravdu?“

Zaostalá Indie…

Celá expedice byla naprosto ohromena výjimečnými znalostmi malého, hubeného astrologa. Nikdo nečekal, že v zaostalé zemi jako Indie potkají takovéhoto skvělého učence.

„Zřejmě ještě váháte,“ podotkl Babu. „Nuže, podívejme se na genetický element v primárním mikroorganismu, jenž se nachází ve všech buňkách. Každý tvor má vlastní dědičné vlastnosti. Tento element svědčí o tom, že život je předem určený, protože ze stromu může vzniknout zase jenom strom, ale v žádném případě zvíře. Všichni tvorové, od malých mravenců po velké velryby, se řídí genetickým elementem. V genetické závislosti rozhodně není nic náhodného. Nemám pravdu? Jen Stvořitel má dostatek energie, aby vytvořil všechny rozmanité druhy. Drazí přátelé, ve vesmíru panuje absolutní rovnost, a proto žádný druh nebrání rozvoji jiného druhu. Podívejme se na hmyz. Rozmnožuje se velmi rychle, ale přesto není schopen zastínit ostatní druhy a přemnožit se. Proč? Protože na rozdíl od jiných zvířat nemá plíce. K dýchání hmyz používá systém vzdušnic – trachejí, které se nikdy nevyvíjejí úměrně k tělu, a to podstatně omezuje jejich velikost.

Lidské bytosti převyšují zvířata díky své schopnosti přemýšlet. Zvířata mají výborné instinkty, jež jsou však omezeny jejich mentální primitivností. Lidský mozek je úžasný, protože dokáže překonat vlastní hranice. Pouze lidé mají schopnost překročit vlastní intelekt, což jim umožňuje připustit existenci Nejvyššího Pána. Můžeme ji nazývat fantazie, ale právě tato představivost pomáhá člověku vnímat neviditelné a nehmotné jevy. Představivost nekonečně rozšiřuje náš obzor a umožňuje nám spatřit nádhernou realitu – vesmír a existenci Nejvyššího. On je všude, ale nejzřetelněji se projeví v našich duších.“

Členové expedice mlčeli, ale v duchu upřímně obdivovali indického astrologa za jeho vědecké, přitom jednoduché a názorné příklady. Před několika hodinami ještě všichni pochybovali o jeho schopnostech, ale nyní uznali, že před nimi stojí dobře informovaný odborník na špičkové úrovni.

„Jako vědci byste měli uvažovat o mých slovech,“ poznamenal Babu. „Jestliže chcete zkoumat vesmír, zbavte se nejprve vlastních předsudků. Přestaňte všechno posuzovat z pohledu experimentální vědy a jejich krajností a pak uvidíte, že se ve vesmíru všechno děje v krásném, harmonickém řádu. Potom také pochopíte, jak je člověk bezvýznamný ve srovnání s nekonečným vesmírem. Vždyť věda se spoléhá na základní lidské smysly, které jsou velmi omezené, a proto jimi nejsme schopni vnímat celý vesmír. Pokud trváme na tom, že co neslyšíme nebo nevidíme, neexistuje, děláme katastrofální chybu. Na světě existuje mnoho jevů, jež si nedokážeme svými omezenými smysly vysvětlit ani je vnímat – ledaže bychom je rozvinuly na potřebnou úroveň.“

Kresba převzata ze stránky http://artemis33.deviantart.com/art/Creationist-Theory-22596176, autorova fotka z anglické Wikipedie