Potřebujeme vědecké analýzy bylinných složek? To je otázka, která je aktuální více, než se zdá. Jako mantrou (či možná spíš modlitbou) se moderní lékařství zaštiťuje tím, že byliny nejsou bezpečné, protože neprodukují jednotné, standardizované množství účinných látek, a tudíž mohou ublížit. Proto moderní laboratoře podrobují zkoumání vše, co bylin pochází. To, co se jim hodí, pak využívají v chemické variantě účinných bylinných složek, co se jim nehodí, halasně vytroubí do světa jako důkaz škodlivosti (či neúčinnosti) bylin. Jak se na toto všechno díval nechvalně známý Mao-ce-tung?
„Má-li lék příznivé účinky, není třeba plýtvat časem a zdroji na chemické pokusy za účelem izolace jeho účinných složek.“
Mao-ce-tung se (pro mnohé překvapivě) zasloužil o rozšíření tradiční čínské medicíny jako hlavní léčebné metody používané pro široké (dělnické) masy.
„Mao se nezajímal o teoretickou otázku, proč byliny a akupunktura fungují – pouze o to, že působí ve prospěch mas… Zakládají se (za jeho vlády) bylinkářské zahrady s 1 500 druhy s cílem pěstovat léčivé byliny a vyučovat desetitisíce „bosých“ doktorů rozpoznávat a pěstovat jimi používané důležité léčivé rostliny.“
Z knihy Wolfa-Dietera StorlaBylinářské tradice moudrých žen a mužů aneb Hlubší pohled do světa bylin (Kořeny 2015)
Krásnou kresbu „bosonohého“ údernického lékaře jsem převzala odsud:https://weeklybolshevik.files.wordpress.com/2013/07/dsc_4075.jpg