Nejchutnější cizrna – samostatně i pro další zpracování

Nejchutnější cizrnu, jakou jsem kdy jedla, uvařila moje desetiletá dcera Emma podle kuchařky, kterou před pár měsíci v rámci sbírání bodů vydal Penny Market. Jakkoli těmto soutěžím nejsem nakloněná, tak musím uznat, že v této knížce jsme už našly pár moc dobrých receptů. Mezi nimi i ten dnešní – nejchutnější podoba cizrny, jakou jsem za svůj život vyzkoušela (a že jsem jich vyzkoušela!)…

Suroviny:

• sušená cizrna, namočená přes noc do dostatečného množství vody
• lžička až lžíce koření sladká paprika (dle množství cizrny)
• dle chuti sůl
• olej (daly jsme olivový)

Postup:

Cizrnu slijeme a v nově napuštěné vodě v hrnci uvaříme se sladkou paprikou – vaříme jen asi 10 minut, nemá být měkká, ale „na skus“. Slijeme, necháme oschnout a přimícháme podle chuti sůl a tolik oleje, aby bylo každé zrnko cizrny obalené, ale směs neplavala v oleji. Dáme na pečicí papír na plech a při 180 stupních pečeme, dokud cizrna jemně nezezlátne.

Fígl spočívá v dalším postupu: nechejte cizrnu několik hodin (!) vychladnout. Chutí připomíná (zdravý) popcorn (běžně jen z kukuřičných semen), má oříškovou příchuť a já takto připravenou cizrnu použila do studeného salátu. Ten jsem podávala dle tipu Romany Farne na zdravé stravování s celozrnným špaldovým bio chlebem (doporučení na 70 % obilovin ve stravě). Bylo to naprosto famózní a mohu to jen a jen doporučit. Sama už budu připravovat cizrnu jen tímto způsobem…