Kopřiva dvoudomá (a jiný druh, kopřiva žahavka) patří mezi základní rostliny, které doprovázejí člověka odnepaměti. Nejen jako rostlina pro konzumaci, ale také jako užitná rostlina pro výrobu pevných tkanin a hnojivých jích. Na rozdíl od vysloveně sezonních rostlin (z nichž využíváme jen listy, jen květy, případně jen kořeny na podzim a v předjaří) je kopřiva využitelná po celý rok. V mládí sbíráme celé rostliny, zbarvené do temně ruda (stonky), později horní čtyři lístky, aby mohla obrážet.
Jedna z nejuniverzálnějších rostlin, kterou lze sbírat po celou sezonu:
- jaro–podzim: mladé lístky, později 4 horní lístky
- samičí květenství: od června/července
Používáme
- nať
- listy (zvlášť, až je rostlina starší)
- květy a semena
Adaptogen
Kopřiva jako adaptogen? Ano, kopřivový semínkový “hrozen” jím je stejně jako to, co nám roste nejblíže a co bývá často daleko lepší (nebo stejně dobré) než věci, které kupujeme za velké peníze a které pocházejí třeba i z dalekých konců světa, jako je kupříkladu ženšen. Po ruce míváme vynikající domácí adaptogeny, které mohou prospět našemu zdraví. Začněme tedy tím, co to vlastně vůbec je adaptogen.
Co je to adaptogen?
Jak říká česká Wikipedie, pojem je převzat z alternativních medicín a označuje „rostlinný produkt zvyšující odolnost organismu proti stresovým situacím, jako je zranění, úzkost nebo tělesná únava; zlepšuje schopnost odolávat změněným podmínkám (adaptovat se na ně, přizpůsobit se jim)“. K cizokrajným adaptogenům patří již zmiňovaný ženšen, ale také celosvětově se vyskytující (a pěstující) reishi – lesklokorka lesklá, housenice čínská, kustovnice čínská, děhel čínský a další. Krásným českým příkladem adaptogenu je obyčejné kvalitní vejce.
V čem jsou lepší kopřiva a vajíčko?
V tom, že jsou – levnější a dostupnější. A v neposlední řadě v tom, že jsou místní, a tudíž je naše tělo na ně lépe adaptované. Nyní se ale už podívejme na kopřivu a její fantastické „vajíčkové oplodí“. Kopřiva dvoudomá – název znamená to, že najdeme samčí a samičí rostlinky.
Marsovská rostlina s obrovskou silou minerálů, vitaminů a fytohormonů
Z pohledu planetárního určení je kopřiva samozřejmě a nekompromisně rostlinou planety Mars, a to nejen pro svou pichlavost a obsah “mravenčí kyseliny” (= a tedy spíše příslušnost k “živočichům” než k “rostlinám”), ale také proto, že stejně jako vojáci bývají povoláni, aby “nastolili pořádek” do míst chaosu (ne vždy úspěšně, že…), tak stejně kopřiva se často usídlí a vyroste do obrovských rozměrů (“pořádku”) na místech, která nejsou ladná a harmonická – na sutích, rumištích, starých stavbách, zbořeništích, skládkách a jinde. Tímto svým vzrůstem a faktem, že procházejícího nemilosrdně popálí, zajistí vznik pořádku, byť žahavého a nepříliš vzhledného.
Co s nimi? Tedy s „vajíčky“?
„Kopřivová semena skutečně přinášejí citelné posílení konstituce. Můžeme je sbírat na podzim (a já dodávám, hned jak se objeví), usušit je, uschovávat ve sklenici až do příští sklizně. Kopřivová semena jsou pravou pokladnicí koncentrovaných vitaminů, minerálů a fytohormonů. Povzbuzují tělesné funkce, pomáhají při chronické únavě a oslabení a napomáhají tvorbě mléka u kojících matek. Jako prostředek pro povzbuzení imunity se kopřivová semena pravděpodobně plně vyrovnají drahému ženšenu, importovanému z východní Asie. Těmito semeny můžeme okořenit jakoukoli polévku nebo pro posílení můžeme rozžvýkat čajovou lžičku semen denně. Drobounké “oříšky” chutnají skvěle a při kousání se dobře rozžvýkávají, jak se sluší a patří na správné nositele životní síly.“ Storl
Tipy
- kopřivový sirup
- jícha
- velikonoční hlavička/nádivka