Klíšťata… mám pocit, že strach z nich (z jejich kousnutí) je rok od roku mezi lidmi silnější. Není divu. Co pocit ovšem nebude, je objektivní nárůst množství klíšťat v přírodě každý rok. Navíc jsou stále častěji nositeli nepříjemných nemocí, například lymeské borreliózy nebo klíšťové encefalitidy.
Na vině je… vysoká (a námi tolik oblíbené obory)
Jak říká Peter Wohlleben, přední bavorský (a evropský) lesník, hajný a autor knih o lese, na vině není žádná přírodní anomálie, ale činnost člověka. Když pomineme stálé vysazování jehličnanů, jejichž silice milují kůrovci, kteří tak ovládli evropské lesy, dalším trendem je, aby v přírodě bylo více vysoké zvěře. Takové laňky, srnci, koloušci, daňci a další jsou však prvními hostiteli vajíček klíšťat, která si na nich v pohodičce vyzrají a pak odpadnou a – hledají nový domov. Ten představuje nejen další zvíře, ale taky člověk. Každá srnka či jelen ročně poskytnou „líheň“ pro několik tisíc klíšťat (!). Zatímco dříve byl běžný (a normální) stav zvěře v přírodě v množství jeden pár vysoké na jeden kilometr čtvereční, nyní je to třeba dvacet. Tak si to znásobte. Tolik důvody vyššího výskytu klíšťat v přírodě (a na nás).
Než nás klíště osídlí
- klíštěti nevoní některé druhy éterických olejů, například levandule, eukalyptus, máta, rozmarýn, tymián, cedr, a především citronela, hřebíček a citronový eukalyptus
- smrdí mu rovněž některé potraviny – například česnek, a to jak v podobě snědené potraviny s tímto kořením, tak i v podobě éterického oleje
- tyto éteráky jsou základem pro momentálně rozšířené plastové „spirálky“, které se dávají na kotník/zápěstí, ale které představují nepříjemnou další zátěž přírody plasty
- klíště nemá rádo ani pot se „zbytky“ vitaminu B (nejlépe komplex), který navíc (třeba v podobě pivovarských kvasnic) působí dobře na naše zdraví
- samozřejmostí by měly být dlouhé nohavice a rukávy, případně gumáky, jestliže se chystáme do míst, kde víme, že se klíšťata nacházejí
Když už nás klíště osídlí
- opatrně ho proti směru hodinových ručiček vytáhneme. Nejlépe pinzetou, protože pokud je klíště nakažené, může vám bacily předat i přes kůži (dotykem)
- ihned nasaďte denně 4 tobolky houbového přípravku Coriolus z outkovky pestré, který z organismu doslova „vymetá“ všechny viry a bakterie. O jeho vlivu na rakovinu (prevenci rakoviny) děložního čípku si víc přečtete zde.
Když zjistíte, že vás klíště nakazilo
- zde je každá rada drahá. Zvýšila bych dávku Coriolu (pod dohledem zkušeného terapeuta čínské medicíny) na cca 6 tobolek denně
- pořiďte si knihu Wolfa-Dietera Storla s názvem Přírodní léčba boreliózy (sám se z boreliózy vyléčil) a postupujte podle jeho doporučení (nevynechejte popsanou dietu!!!)
- a rozhodně v úvodu snah bych se domluvila s lékaři a postupovala dle jejich instrukcí (antibiotika atd.)
Působení člověka na přírodu je celistvé. Na jedné straně máme špatnou (nesprávnou, na výdělek orientovanou) „péči“ o les, nedodržování tisíciletých přírodních zákonitostí evropského lesa, vysazování nesprávného nepůvodního druhu stromů, manipulaci se stavy vysoké a jiné zvěře a mnoho dalších nešvarů. Na straně druhé fakt, že s těmito protipřírodními opatřeními se „svezou“ i škůdci, kteří nejenže napadají tyto nové a choulostivé druhy lesa, ale rovněž nás lidi…