Od konce června mám volno. Na regeneraci, na dodělání kurzů. Už mám ale vypsány akce od září, tak koukněte do kalendáře

Ne, nebojte se, jako vyznavačka zdravého životního stylu tady nebudu propagovat pití slivovice :-). S tím, jak trávím velkou část letošního léta na naší chatě na Lukově v roce, kdy díky absenci „zmrzlých“ dozrává nečekané množství ovoce, si uvědomuji, jak pečlivě místní lidé sbírají každou spadlou švestičku. Přidala jsem se a  chystám se na přípravu kvasu na vlastní slivovici!

Slivovice je totiž nejlepší pálenka, do které lze nakládat léčivé rostliny!

Postup:

Budu postupně doplňovat. Prozatím jsem se naučila to, že se švestky napřed musejí rozmačkat (nástroj se dostane v různých bau-obchodech). Pak se zakryje a nechá několik dní kvasit. Někdy v budoucnu (popíšu později) se přidá cukrový roztok. V dalším budoucnu 🙂 se vše dopraví do palírny a nechá se z toho vypálit pravá polovalašská slivovice. Co se mi na tomto způsobu práce s ovocem líbí, je ekologický aspekt. Žádná švestka (pokud nejeví známky plísně, ty nesmějí být použity) nepřijde nazmar. Pokud se nezkonzumují přímo nebo se z nich neudělají povidla, jdou na kvas. Přidává se dokonce i jiné ovoce, jako jsou ryngle, „špendlíky“ a další peckoviny. Pak to není pravá slivovice, ale to mně vůbec nevadí – těším se, že budu mít svou první domácí pálenku, na jejíž přípravě se podílím, a že ji využiju na to, co pro sebe považuji za nejlepší – naložím do ní bylinky!

A jak to nemá vypadat?

Chybu jsem udělala hned dnes… Takhle to totiž nemá vypadat: zapomněla jsem na správný postup a švestky předem nerozmačkala. Musím to dohnat zítra… dnes ne, protože by mě venku sežrali komáři :-).

Po týdnu

Sbíráme švestky, nezapomínáme „rozňahňat“ na kaši, ale! Především jsme přidali cukerný roztok. Svařili jsme kilo cukru (ošklivého, bílého, moučka 🙂 ) s cca dvěma litry vody, nechali vychladnout a zalili tím kvas. A ještě poznámka od tety: kvas se nepromíchává! Nové várky ovoce se prostě jen přisypávají nahoru.