6. května vám nabízím přednášku o jedovatých rostlinách.

7325a1baaac9de6f706468ed1df84ce3Co je jóga podle indických mudrců? Jóga je učení o vesmíru. Krásně o tom píše Baird Spalding ve své knize Cesta na Východ, jejíž vydání se připravuje pro rok 2017 v nakladatelství Eugenika. Přečtěte si citaci, kde se dozvíte nejen o hatha józe, ale i o pohledu na západní způsob života:


Mnich se krátce odmlčel a pak promluvil: „Nikdo přesně neví, kdy lidé začali praktikovat jógu. Jak se píše v indických klasických knihách, bůh Šiva naučil tyto metody filozofa Ghérandu, který je zase vysvětlil svým učedníkům. Marteyanda byl jediný z žáků, jemuž se podařilo osvojit si všechny nezbytné prvky, a tyto znalosti rozšířil mezi svými současníky. Jóga představuje čistě vědecký systém, jenž zahrnuje astrologii, geografii, filozofii a matematiku. Sám jsem studoval hatha jógu, což je jen malá část celkového komplexu jógy. Podle slov mého učitele se jóga rozvíjela všude a přitahovala nejen mnoho filozofů, ale i zájem ostatních lidí.

Historie zlatého věku jógy

Postupem doby zlatý věk jógy pominul. Člověk stále častěji přicházel do styku s nemravností, neřestí a fyzickým uspokojením, až nakonec zcela podlehl materiálnímu pokušení. Nejlepší filozofové té doby se sešli, aby společně posoudili problém a zabránili duchovnímu úpadku. V důsledku se rozhodli, že budou učit lidi určité praktiky z celého souboru jógových metod. Tyto praktiky umožní regulovat tělesné i duchovní funkce a jejich konečným cílem je spojení těla a ducha s vesmírem. Bylo uděláno všechno pro to, aby se uvedené praktiky široce rozšířily. Dodnes se v naší společnosti uchovávají.

Je velmi důležité pochopit, že takzvaná jóga představuje pouze malou část z celkového systému jógy, ale přesto jí málokdo náležitě rozumí. Většina lidí jenom praktikuje určité pozice, což někdy vypadá nesmírně hloupě. Jak jste určitě viděli, mniši leží na podložkách plných ostrých hřebíků tak dlouho, až jejich tělo přestane být citlivé na bolest. Podobná cvičení jsou nesmyslná a nepřináší žádný rozumný výsledek. Tito mniši jen kazí pověst tak promyšlené vědě, jakou je jóga. Většina lidí se dívá na jógu jako na metodu, jež napomáhá udržovat tělo zdravé a vitální. Promyšleným cvičením si skutečně posílíme tělo, ale mniši chápou všechno jinak, protože je jim dobře známo, že pomocí jógy v sobě mohou odhalit tajemnou energii a získat mystické síly, jež vedou k hluboké transformaci.

Sílu ducha rozvíjejí dlouhodobým soustředěným cvičením, které je spojeno se sebeomezováním a sebetrýzněním. Leží například pod žhavým sluncem, chodí po rozžhaveném uhlí, stojí na rukou, nohy zkříží za hlavou, moří se hladem a žízní nebo si propichují mečem kůži a svaly. Aby předvedli svou mentální sílu a vůli, provádějí tato barbarská cvičení veřejně, v důsledku si tak vydělávají peníze a vyvolávají obdiv u naivních, nezkušených lidí. Avšak cílem jógy není pobavit obecenstvo kvůli uznání vlastní důležitosti.“

„Ale máme právo je kritizovat?“ vpadl mu do řeči profesor Spalding. „Jestliže skuteční mniši tají své učení, pak se bez omylů neobejdeme.“

„Cožpak král staví na odiv své klenoty?“ zeptal se s úsměvem mnich. „Naopak je pečlivě ukrývá. Metody jógy také patří mezi skutečné poklady, a proto mniši, kteří je ovládají, je nebudou za žádnou cenu předvádět na veřejnosti. Kdokoli touží získat tento poklad – nechť jej hledá. To je jediná cesta, a je to správná cesta. Kdo se opravdu touží naučit systém jógy, musí nejprve najít správného mnicha; jiný způsob neexistuje. Pravý mnich nemusí vychvalovat sám sebe, protože nepotřebuje velebení učedníků. Dostat se k němu do učení není vůbec snadné, jelikož ezoterické vědomosti předává jenom tomu, kdo si to zaslouží.

Metody jógy jsou důvěrné, protože jsou pro nezkušeného člověka bez odpovídajících schopností značně nebezpečné. Otevření tajných center v těle není žádná hračka. Existují různé druhy jógy, ale já se soustřeďuji na hatha jógu, která se zaměřuje především na kontrolu nad fyzickým tělem. Nejprve důkladně procvičujeme svaly a dýchací systém, potom přecházíme k nervové soustavě a mozku. Správně prováděný trénink přispívá k upevnění zdraví, dlouhověkosti a posílení ducha. Délka počáteční fáze se pohybuje od jednoho roku do čtyř let. K další etapě učení může přejít pouze ten, kdo má zdravé tělo a silného ducha.“

spaldingProfesor Spalding opakovaně přikývl: „Jaký je rozdíl mezi metodami, jež se praktikují tady a na Západě? Známe také dost způsobů, jak upevňovat tělesné zdraví.“

Mnich se dal do smíchu: „Na Západě lidé nemyslí na nic kromě posilování svalů. Tato fyzická zlepšení nelze srovnávat s asijskou metodou, která napomáhá duchovnímu, psychickému a fyzickému rozvoji. V asijské metodě se klade důraz především na čtyři základní režimy – odpočinek, jenž uklidňuje ducha a mozek; meditaci – umožňuje soustředit se na rozhodování; regulaci tělesných funkcí zaměřených na očistu těla a dechová cvičení pro řízení dýchání. Kočka je dokonalým příkladem umění relaxace. I když trpělivě čeká před myší dírou, ví, jak si zachovat a udržet každou kapku energie. Všechny její pohyby jsou promyšlené, což jí zajišťuje maximální pohodlí i užitek.

Lidé ze Západu si myslí, že umí odpočívat, ale ve skutečnosti se mýlí. Sedí chvíli na židli, potom se naklánějí ze strany na stranu nebo se vrtí. Často sedí se zkříženýma nohama a nataženýma rukama. Zdánlivě jsou zcela uvolněni, ale jejich mysl přelétá z jedné myšlenky na druhou. Místo toho, aby si opravdu odpočinuli, mlčky duševně pracují. Zvířata vědí, jak uchovat sílu a energii, protože se řídí svými instinkty, které jsou hlasem samotné přírody. Lidé se řídí rozumem, ale nejsou schopni jej ovládat. Nedostatek sebekontroly negativně působí na jejich duševní sílu a fyzickou pohodu. V důsledku mají jen málo opravdového odpočinku.“

img_8601V čem je základ hatha jógy?

„Nikdy jsem o tom nepřemýšlel,“ přiznal profesor Spalding s povzdechem. „Ale mohl byste mi podrobněji vysvětlit význam hatha jógy?“

Mnich odpověděl: „Určitě vám mohu prozradit některé pozice, jež pomáhají lidem zlepšovat zdraví. Každý může praktikovat soubor dvaceti čtyř fyzických cvičení [ásan – pozn. aut.] na posílení životní energie. Tyto pozice ovlivňují určitá centra lidského těla, a tak vyvíjejí tlak na oslabené orgány. A to jim zase umožňuje, aby fungovaly efektivněji. Západní vědci už dávno vědí, že kromě hlavních arterií jsou v lidském těle miliony drobných kapilár, které rozvádějí kyslík po celém organismu. Jestliže nějaký orgán nebo sval ochabují a jsou méně aktivní, počet kapilár se snižuje. Naopak cvičení nebo plavání mohou jejich činnost zvýšit. To napomáhá posílit oslabené orgány a následně obnovit jejich činnost. Praktikování jógy rovněž podporuje proudění prány – horkého proudu energie, což zase stimuluje vnitřní orgány a umožňuje jim nejen správně fungovat, ale také efektivně pracovat. Jak už jsem řekl, fyzická cvičení pomáhají obnovit činnost vnitřních orgánů, ale jóga je přiměje, aby fungovaly maximálně efektivně. V důsledku nám praktikování jógy přináší mnohem lepší výsledky než běžná fyzická cvičení. Lidé se už nemusí bát nemocí, protože každé onemocnění beze stopy zmizí.“

„Nevěřím, že západní civilizace je připravena přijmout fakt, že jóga dokáže vyléčit nemoci,“ zavrtěl hlavou profesor Spalding.

„Jak může být zdravé tělo nemocné?“ usmál se mnich. „Nemoc způsobuje nerovnováha v těle. Na Západě lidé umí pracovat, ale neumí odpočívat. V důsledku toho vznikají duševní potíže.“

„To je pravda,“ souhlasil profesor Spalding. „Mohl byste mi trochu podrobněji popsat, jak mám cvičit?“

Jak správně cvičit?

„Pro začátek se snaž uvolnit a pohodlně si sednout,“ vysvětloval mnich. „Jenom si pamatuj, že sezením na židli nebo v křesle s područkami a pohodlným opěradlem škodíš své páteři, protože právě tam prochází hlavní proud prány. Poruchy v této oblasti vedou k bolestem v zádech, paralýze a artritidě. Ve skutečnosti je pohodlný sed velice jednoduchý. Posaď se například se zkříženýma nohama na podlahu. Zády se o nic neopírej ani se nenakláněj na žádnou stranu, přitom udržuj tělo v rovnováze a páteř rovně. Dýchej stejnoměrně a klidně. Každý člověk dokáže dýchat tímto způsobem několik minut, ale potom dýchání přestane ovládat, protože lidský mozek je zaneprázdněn neustálou činností. Proto je nutné odpoutat své myšlenky od každodenních starostí a problémů a dopřát odpočinek své mysli pohledem na krásný předmět, obraz či květinu. To je první krok na cestě k úplnému uvolnění.

„To není až tak složité,“ poznamenal profesor Spalding.

relaxation-day-ideas-e1438839299801Odpočinek jako základ konání

„Odpočinek nemusí být složitý nebo obtížný,“ rozesmál se mnich. „Když dokážeme udržet páteř rovnou, a přitom kontrolovat proces dýchání, vnitřní energie může volně proudit po celém těle. Takovým způsobem uvolníme oblasti, které jsou zablokovány nebo stagnují. Nyní přejdeme k druhému kroku. Cvičíme vleže na zádech, nohy jsou natažené v mírném roznožení, ruce leží podél těla dlaněmi k podložce, oči jsou zavřené. Váha těla musí být rovnoměrně rozložena na podložce, proto není vhodné lehat si na postel nebo pohovku, ale právě na tvrdou podlahu. Během odpočinku se člověk musí zcela uvolnit, pohodlně ležet bez nadměrného úsilí a svou mysl zbavit myšlenek a tužeb. Relaxační poloha uklidňuje nervový systém a umožňuje obnovit rovnováhu. Je nutné mít na paměti, že základem hatha jógy je relaxace a uchování energie, a ne trýznění vlastního těla nesmyslným ohýbáním a kroucením.“

„Nemůžete však popřít,“ podotkl profesor Spalding, „že v józe existují i tyto pozice.“

„Úkolem toho, kdo praktikuje jógu, není zaujmout určitou pozici na nějakou dobu. Důležité je, aby se soustředil na správné provedení cviku, protože právě správný způsob provedení probouzí v těle mystickou sílu. Tato síla patří mezi skrytá tajemství přírody, poněvadž se vyvíjí jen v případě, jestliže je fyzická složka cvičení doplněna odpovídajícím dýcháním. Správná pozice pomáhá člověku kontrolovat emoce, zatímco dýchání ho vede do duchovního světa. Protože tělo a duch vždy jdou ruku v ruce, zdravé a silné tělo nemá slabou mysl a bystrý duch se nikdy nenachází v nemocném těle. Na vyšším stupni hatha jógy člověk tráví mnoho času ve stavu meditace, a proto je velmi důležité, aby uměl správně sedět. Díky tomu se snadněji soustředí a posílí svou vůli.“

img_2216K čemupak je třeba stoj na hlavě?

„Stále příliš nechápu, k čemu jsou zapotřebí zvláštní pozice, jako je stoj na hlavě nebo schopnost zkřížit nohy za hlavou,“ rozpačitě se přiznal profesor Spalding.

„Je důležité si uvědomit, že se skrytá centra nervové soustavy nacházejí v celém těle,“ mírně poznamenal mnich. „Každá pozice plní své poslání – působí na určité centrum. Stimulace těchto tajných bodů pozitivně ovlivňuje fyzické orgány a duševní činnost člověka. Vcelku všechny tyto nezvyklé pozice slouží k tomu, aby aktivovaly skrytá centra. Je nutné mít také na paměti, že pro dosažení maximálního účinku jsou současně zapotřebí pozice i metody dýchání. Nestačí jen posilovat svaly.

Lidé na Západě mnoho pracují na svém zevnějšku, ale v podstatě značnou část své životní energie vydávají na posilování svalů. Asijci se domnívají, že svaly je možné ovládat pomocí vnitřní duševní síly. Stoj na hlavě ti připadá směšný, že? V této poloze však v důsledku gravitace může krev volně proudit do mozku. V normálním stavu krev do mozku přečerpává srdce – aortou a kapilárami, ale gravitace mu práci ulehčuje, a snižuje tak možnost vzniku srdečních onemocnění. Kromě toho gravitační přítok krve do mozku prospívá lidem, kteří duševně pracují.

Při praktikování pozice stoj na hlavě, musí být člověk opatrný, ale zároveň klidný. Je velmi důležité, aby se během každé pozice cítil příjemně, přitom nevyvíjel nadměrné úsilí. Tajemství úspěchu nespočívá v houževnatosti a vytrvalosti, ale v pomalém a stejnoměrném tempu cvičení. Metoda jógy vytváří atmosféru klidu a harmonie, což vede k samoregulaci těla. Je zcela odlišná od západního způsobu cvičení, jež zahrnuje prudké a násilné pohyby. Západní metoda umožňuje posilovat a zvětšovat svaly, ale takováto násilná cvičení škodí jak tělu, tak vědomí člověka.“

Profesor Spalding nepronesl žádnou námitku, protože všechno, co mnich řekl, bylo logické, vědecké a racionální. Jeho informace se vůbec nepodobaly pověrám, které hlásali jiní mniši. Typičtí Evropané si zvykli pohlížet na Asijce nadřazeně, protože se domnívají, že za nimi zaostávají ve vývoji v důsledku nedostatku potravy a nepříznivých podmínek spojených s příliš horkým podnebím. Nepochybně by je překvapilo, že Indové ovládají důkladně propracovaný a vědecky podložený systém cvičení.

pranayama-1K čemu jsou nám dechová cvičení (pránájáma)?

„Jóga je učení o vesmíru,“ pokračoval mnich. „Je vhodná nejen pro Asijce, ale pro všechny lidi bez výjimky. Nechci teď zabíhat do podrobností, nicméně naše požehnané setkání je opravdu úspěšné, a proto ti prozradím jednu ze svých teorií. Podle přírodních zákonů každý den člověk udělá zhruba 21 600 vdechů a výdechů. Zrychlené dýchání překračuje tuto hranici, a proto zkracuje život člověka. Naopak pomalé a rovnoměrné dýchání šetří životní energii, a prodlužuje tak náš pobyt na Zemi. V tom spočívá tajemství dýchání. Každý dech, který uspoříme, se stává rezervou, z níž můžeme získat roky života navíc. Kouření a potraviny, které obsahují stimulanty, zrychlují dýchání a snižují objem vdechovaného vzduchu, což také zkracuje přirozenou délku našeho života.“

Mnich se podíval na profesora s úsměvem, jako by četl jeho myšlenky:

„Stále ještě pochybuješ? Jóga vyžaduje těsné spojení dýchacího a cévního systému, ale oba sleduje nervová soustava. Nervový systém je klíč k branám ducha, a tudíž dýchání otevírá cestu k naší mysli. Avšak dech představuje materiální aspekt mnohem jemnější síly. Tato síla je neviditelná a skrytá v našem těle, ale je nezbytná pro všechny činnosti, protože ve skutečnosti řídí život. Když opustí tělo, dech se poslušně zastaví a výsledkem je smrt. Jestliže se naučíme kontrolovat své dýchání, získáváme možnost alespoň částečně řídit tuto neviditelnou životní energii. Při úplném ovládnutí svého těla dokáže člověk vědomě usměrňovat činnost orgánů jako srdce, játra, plíce a žaludek.“

„Cožpak je něco takového možné?“ zvolal profesor Spalding. „Vždyť stačí, aby se srdce zastavilo, a už jsme mrtví!“

„Nevěříš?“ zeptal se mnich. „Tak mi polož ruku na hruď.“

Profesor Spalding položil mnichovi ruku na prsa a druhou rukou mu nahmatal pulz. A v tu chvíli se stalo něco podivného. Mnichův srdeční tep se postupně zpomalil, až nakonec zcela ustal. Byl to klam? Profesor se rychle podíval na hodinky. Během následující minuty oba mlčeli a pak mnichovo srdce znovu začalo bít.