Jak a proč se zásobit na zimu? Je to vůbec třeba? Moje generace současných čtyřicátníků má ještě v paměti, jak se naši rodiče a prarodiče po celé jaro, léto a podzim pilně činili a chystali zásoby na zimu. Bylo by zajímavé vysledovat, kdy se to změnilo (respektive jak se tento trend pomalu proměňoval), protože dnes řešíme celoročně zásobování rodiny v supermarketech. Snad to sami pomalu změníme…
Řadu surovin pro rodinnou spižírnu (a tím i kuchyň) vyřešíme v sezoně vlastním zpracováním. Například moje dcery milují sterilované okurky, ale jejich bio varianta stojí skoro 70 Kč. Když si od spolehlivého zemědělce koupím nakládačky, můžu si během jediného dne připravit zásobu na celou zimu a ušetřit doslova stovky korun (ušetřím i v přepočtu na hodinovou mzdu! 😉 ). A ještě mohu zapojit do práce děti, čímž spojím několik cílů dohromady: 1. něco děti naučit (pro jejich vlastní život), 2. strávit s nimi čas a 3. zabavit je.
Existuje docela dost možností toho, co si můžeme přes sezonu nachystat a co nám poslouží v zimě jako domácí surovina, u níž známe původ, způsob zpracování i obsah.
Co můžeme v sezoně udělat pro svou spižírnu?
- sterilovat si okurky (nakládačky) – nejen ve sladkokyselém nálevu, ale také kvašáky (foto nahoře vlevo), které lze pro pozdější použití po zkvašení krátce zavařit a uschovat na zimu
- nasušit si houby (nebo si je naložit do octového nálevu). Řadu hub můžete po usušení namlít na prášek a ten pak používat do jídel velmi pravidelně jako koření (a zdravou přísadu). Houby jsou totiž léčivé (samozřejmě pozor na jedovaté!)
- zpracovat si rajčata: buď zavařením rajčatové passaty, nebo v případě horkého léta (či pokud máte sušičku ovoce) si můžete rajčata usušit a naložit do olivového oleje)
- zpracovat si byliny sušením, ale i macerací nejen pro kuchyni, ale také jako kosmetiku – celý článek k tomu najdete zde
- nasušit si vlastní koření (pokud máte za oknem truhlík nebo bylinkovou zahrádku, nezapomeňte na podzim vše otrhat, nasušit, uložit do lněných nebo bavlněných pytlíčků a nebudete utrácet za koření v obchodě
- naložit si zelí – vypěstovat si nebo si koupit od spolehlivého zemědělce několik hlávek zelí. Za jednorázovou investici si kupte (mívají v bazarech a na bleších trzích!) zelák, nachystejte si několik kilogramů kysaného zelí, to pak uložte ve sklepě, případně krátce sterilujte a máte na celou zimu jednu z důležitých zdrojů enzymů a bakterií mléčného kvašení – pozor, zelí z obchodu často nemá žádné prospěšné látky (zřejmě nevhodným zpracováním)
Buďte opatrní
Zejména u sběru hub a léčivých rostlin buďte velmi opatrní na to, co sbíráte. Sbírané druhy musíte bezpečně a stoprocentně spolehlivě určit, neexperimentujte. Rozdíl mezi některými jedlými a jedovatými rostlinami a houbami (například růžovka a muchomůrka tygrovaná) bývá jen malý! Přijít o život jen kvůli tomu, že si myslíme, že je něco jedlé (léčivé) za to opravdu nestojí.
Chcete se dozvědět víc?
Pak zkuste sledovat nejen Kalendář akcí na tomto webu, ale taky podstránky Skutečně zdravá strava (tam najdete přehled kuchařských workshopů pro dané období, věnovaných vaření sezonních, lokálních a zdravých jídel). Koukněte rovněž na stránky oboru Fytoterapie, kde se v rámci 13měsíčního studia (můžete jít na jednotlivé víkendy) věnujeme mimo jiné jedlé divočině, houbám a dalším tématům v teorii a praxi.