21. května si budeme online povídat o léčivých houbách světa i našich lesů. Více info tady.

Forage (foraging) je anglické slovo, které původně označuje schopnost zvířat nacházet si v divočině potravu. Přeneseně – a to nás zajímá nyní – se jedná o pěstování znalostí a dovedností, které člověku umožní získávat aspoň část jeho stravy ve volné přírodě. Jenže protože do takto pojatého foragingu patří například i konzumace hmyzu, existují ještě typy foragingu, jež se věnují čistě sběru rostlinné stravy. Pro české pojmenování jsem zvolila sousloví jedlá divočina.

Hned na úvod je nutné uvést, že jedlou divočinu sice můžeme mít na své zahradě (např. byliny, houby), ale obecně platí, že za jedlou divočinou vždy jdeme do přírody!

Bezpečnost

Na prvním místě foragingu je bezpečnost, a tudíž znalosti a dovednosti, které člověku zabrání posbírat a zkonzumovat jedovaté rostliny a houby (příběh např. zde). Je nutné si nastudovat a v praxi si prohlédnout základní nejjedovatější rostliny a houby tak, abyste si je nepřinesli domů. Například bršlice má trojúhelníkovitý stonek, podobný, smrtelně jedovatý bolehlav plamatý zase červeně „flekatý“ stonek a po zavadnutí páchne.
Co je nutné se naučit znát:
  • bobule
  • semena
  • kytky
  • oříšky
  • kořeny a oddenky
  • listy, stonky, květy

Pokud si nejste jisti a nevíte, jak začít, najměte si pro úvod své praxe (a vlastně i teorie) průvodce. Pamatujte si, že pokud ohledně identifikace jakékoli rostliny nebo houby váháte, je nutné být na pozoru a rozhodně ji nekonzumovat.

Obecné zásady

  • Většina přesliček je jedovatých

    nepředpokládejte automaticky, že když něco bezpečně konzumují zvířata, je to jedlé i pro člověka. Nemusí být!

  • Pokud s sebou do přírody berete děti, mějte je neustále pod kontrolou, ať si nestrčí do pusy třeba krásně vypadající bobule vraního oka čtyřlistého.
  • Nekonzumujte rostliny, které vydávají podivný pach, pokud je neznáte (např. jedlý a chutný česnek medvědí má odér opravdu výrazný).
  • Netrhejte rostliny a houby, které rostou ve znečištěných oblastech.
  • Pamatujte, že některé rostliny a houby (např. netýkavka žláznatá, václavky) se nesmějí konzumovat syrové, že potřebují tepelnou úpravu
  • Nikdy nesbírejte plody, houby ani rostliny, které vypadají zkaženě.
  • Pokud zkoušíte nějakou rostlinu/houbu poprvé, vždy zkonzumujte jen kousek a chvíli (pár hodin) vyčkejte. Předejdete tím nepříjemným potenciálním alergickým reakcím.
  • nezapomeňte se v přírodě chovat tak, abyste po sobě nezanechávali stopy. V žádném případě neodhazujte odpadky!

Příklady jedlé divočiny

Na mých stránkách najdete kromě jiného podrobný popis těchto rostlin:
Na mých stránkách najdete kromě jiného podrobný popis těchto hub:

Závěrem

Zahradní bylinková spirála – není to sice jedlá divočina, ale je to cenný prvek z permakultury

Naši předci byli na tom, co našli v přírodě nebo co si ulovili, závislí po stovky a tisíce generací. Teprve v posledních stoletích byl zaveden a postupně propracováván zemědělský průmysl, což vedlo k odtržení člověka od zdroje jeho stravy. Znalost jedlé divočiny a její zapojení do procesu vašeho stravování mohou znamenat aspoň částečně soběstačné zásobování spojené s opětovným vnímáním vztahu člověka a přírody. Může to být taky bezva koníček!