Česnáček lékařský patří do takzvané jedlé divočiny. Je to bylina a divoká zelenina, kterou jsem přidala do svého repertoáru teprve minulou sezonu. Na rozdíl od česneku medvědího má delší sezonu sklízení a dá se využít více částí rostliny. Může být součástí takzvané polévky z devatera bylin, která na jaře pročistí organismus.
Něco o česnáčku
dvouletá bylina- roste na stinných místech a okrajích luk
- v prvním roce vytváří přízemní hlouček listů
- ve druhém roce vyráží do výšky, objevuje se pevný stvol, kolem něj listy a nahoře bílé květenství
- jeho chuť a vůně jsou jemnější než u medvědího česneku
Co z česnáčku využíváme?
- listy (sbíráme cca do června) – použití je do salátů teplých i studených, do pesta atd.
- květ
- nezralé plody (ochutí rybí pokrmy)
- semena (dozrávají na podzim – je to skvělé koření)
Možná záměna
- se samými jedlými jarními druhy:
- s kopřivou (ta je ovšem žahavá)
- s orsejem jarním (ten má hladší listy) – zde pozor, ten se sbírá jen do květu
- s popencem břečťanovitým (ten má plazivou lodyhu a výrazně odlišně voní)
Recepty s česnáčkem najdete tady.