Jícha není jen příjmení, což jsem dlouho nevěděla. Až když jsem se začala zabývat udržitelným zemědělstvím (permakulturou, eko hospodařením a okrajově příliš složitým biodynamickým zemědělstvím), jsem zjistila, že jícha je doma vyrobené hnojivo, které je zdarma a je ekologické a velmi účinné. V tomto článku vás naučím, z jakých rostlin a jak jíchu připravovat.
Z jakých rostlin?
Kostival lékařský
Jíchu lze připravovat z mnoha různých rostlin a živočišného odpadu; já připravuji ze tří druhů bylin:
Dále můžete připravovat účinné jíchy ze slepičího či holubího trusu, z kravinců, ze zelných listů, kapradin a dalších surovin*.
Postup výroby:
Natrháme takové množství bylin (nejlépe jednoho druhu – jíchy se dají míchat, ale dělala bych to až s vyzrálými hotovými jíchami), aby se vešlo do cílové nádoby. Nám k tomu slouží staré smaltované lavory, které jsme za pár korun koupili v Blešáku Vlato. Trháme celé natě, nejen listy. Zalijeme obyčejnou vodou z vodovodu (nebo dešťovkou) a necháme několik týdnů být. Podle intenzity slunečního záření je jícha hotová za týden až tři. Poznáte to neomylně podle silného zápachu.
Použití vyzrálé jíchy
jíchy dodávají rostlinám hodně dusíku a dalších látek, které pomáhají při jejich růstu- na zalévání/hnojení používáme jednu desetinu jíchy a devět desetin dešťové (či jiné) vody na zalévání
- na postřik proti škůdcům (na to se zejména využívá kopřivová jícha – na mšice a svilušky)
- kapradinová jícha je dobrým zdrojem vápníku a pomáhá při napadení mšicemi, rzí a hmyzem. Ale zatím jsem ji nedělala.
* Zde doporučuji si pročíst kapitolu „Bylinné jíchy a výluhy“ v knize Wolfa-Dietera Storla Naše bio zahrádka, Fontána, Olomouc 2015