Paulův příběh má motivovat. Má motivovat k tomu, abychom se (aspoň občas) nebáli udělat krok směrem, jímž nás táhne srdce, a to přes „dobře míněné rady“ okolí. Svůj život totiž žijeme sami a jen my víme, kterým směrem nás to táhne, kde se bude cítit naše srdce naplněno.
„Jako spousta teenagerů jsem v mládí hrál v hudební skupině. Paul také a zbožňoval to. Jenomže v osmnácti letech opustil školu a skupina mu nepřinášela tolik peněz, aby zaplatil všechny účty. Jeho otec Jim ho neustále znervózňoval slovy: – Pro poflakující se ruce si vždycky najde nějakou práci čert. – Nutil Paula, aby si našel zaměstnání. – Já práci mám, skupinu,- prohlásil Paul. Otec si trval na svém: – Koukej si najít zaměstnání!-
Paul tedy zašel na úřad práce a odtud jej poslali do firmy Massey & Coggins, která potřebovala někoho na zametání areálu. Paul se do toho pustil, ale manažer mu zakrátko řekl: – Na zametání je tě škoda, měl bys něco řídit. – Paul dostal lepší místo a věnoval se zákazníkům.
Jednoho dne se ale u továrny zastavili dva členové jeho hudební skupiny s tím, že obdrželi bezva nabídku na vystupování. Paul odpověděl, že to nejde, má přece teď nové zaměstnání, které mu vynáší dost, navíc jej firma dále školí, takže si snad ani nemůže přát nic lepšího. Myslel to vážně, že se do skupiny nevrátí, nakonec si ale pomyslel: – Fak it s tím, už toho mám dost.- Udělal ten krok a ke skupině se zase připojil. Ta skvělá nabídka byla Cavern Club v Liverpoolu a Paul McCartney už nikdy do Massey & Coggins nepřišel.“
Ukázka je z chystané knihy Johna Parkina Fak it, kterou v roce 2016 vydá nakladatelství Pragma. Autorovu knihu Kašli na to, uleví se ti! však už v roce 2009 vydala Eugenika. Tou můžete začít ;-).
Fotku The Cavern Clubu jsem převzala ze stránek http://vignette1.wikia.nocookie.net/beatles/images/f/f8/Cavern-club.jpg/revision/latest?cb=20130507235437