O svátcích mrtvých, známém Halloweenu a křesťanském Všech svatých, se píše často, ale o tom, co znamenají napříč kulturami a staletími. 31. října jsme zvyklí slavit Halloween, o pár dní později Všech svatých, ovšem v keltských dobách se tento svátek označoval jako Samhain (Samain).
Podívejme se tedy na to, co tento svátek znamenal v pradávných dobách, jak se slavil a jaké rituály se s ním spojují.
Trocha přehledu o jinu a jangu
Jak víme z taoistické teorie jinu a jangu, po jangovém létě přichází jinový podzim (prvek kovu, orgány plíce a tlusté střevo) a jinová zima (vrcholný jin – prvek vody, orgány ledviny a močový měchýř).
Ze západního pohledu končí říjnem období plodnosti a začíná zima, vše se zpomaluje (z východního pohledu – k vládě se dostává jin) a příroda umírá (jin), aby se v brzkém jaře opět probudila (jinový zrod a jangový vzrůst).
Svou vládu přejímá Smrt (jin). Propojují se světy živých a mrtvých, což souvisí také s duší plic Po (čínské pojetí).
Duše plic – duše Po
Duše Po sídlí, jak je uvedeno, v plicích a jejím jediným zájmem je, abychom se dobře starali o své fyzické tělo. To musí dostat najíst a napít, musí být v teple, musí se dobře vyspat, musí dobře vylučovat a musí si dobře zasouložit, aby dalo vzniknout dalšímu fyzickému tělu (či tělům) – reprodukce. Duše Po zůstává s tělem po smrti ještě pár dní a musí projít půdou (pohřbením), aby se v půdě regenerovala a mohla se znovu vtělit. Jestliže je jakákoli část tohoto procesu nedokončena či provedena nevhodně, může se z Po stát Kuej, což je přízrak, duch, který známe napříč kulturami a který se u nás označuje například jako Bílá paní nebo prostě strašidlo ze hřbitova.
O strašidlech
Kuej vlastně nechce dělat nic špatného ani škodit, on prostě neví, kde je, co se děje s „jeho“ tělem (které už je mrtvé). A tak bloudí kolem (třeba v místě, kde zemřelo) a citliví jedinci ho pak vnímají jako ducha.
Pojďme ale k západní tradici podzimních duší – Halloweenu, svátku Všech svatých. Halloween se sice snaží vycházet z pohanských tradic, ale moderní doba z něj udělala svátek plný komerce bez vazby na původní význam. Stále častěji se však objevuje…
Samhain
Ponuré rituály předkřesťanských oslav svátků mrtvých byly křesťanským klérem špatně přijímány, a tak bylo třeba je nahradit něčím, co by lépe odpovídalo biblické věrouce. Proto vznikl svátek Všech svatých, mírumilovné vzpomínání na blízké zemřelé doprovázený maximálně tak položením kytičky na jejich hroby.
Keltský Samhain se však vracel k daleko starší tradici bohyně Hekaté, staré moudré babici, která vládla podsvětí. Se světem ji spojují sovy, proto se sovy nejhlasitěji ozývají v listopadu, kdy Hekaté ráda sedává na vrbě a zaplétá do jejích větví zlé duchy.
O Samhainu živí myslí na své blízké zemřelé a v oknech září svíce, aby mrtví našli cestu domů. Na prahy domů se pokládají koláče s jablky a ořechy, protože hosty je třeba uctít! Do oken a na prahy se kladly vrbové pruty, aby se do nich zapletli zlí a nežádoucí duchové. Na okno vedle svíce patří malý kámen, který si člověk předtím sám najde a který ho spojí se zemí a nedovolí mu odejít „na druhý břeh“.
Rituál Samhainu
Začíná pozdě v noci, nejlépe o půlnoci. Ideálním místem je rozcestí tří cest, kde se připraví ohniště a vyrobí a ozdobí improvizovaný oltář. Barvy Samhainu jsou (nepřekvapivě) černá (noc) a červená (krev). Na oltář se v těchto barvách klade ubrus, na něj tři červené a tři černé svíce, mezi ně stříbrná svíce pro bohyni. Oltář se zdobí červenými jablky, lískovými ořechy a vrbovým proutím. Na jeden proutěný podnos se dají tři červená a tři černá vejce a rybu (pro bohyni), na druhý proutěný podnos a na něj koláčky s jablky a ořechy. Před oltář patří nádoba se svařeným vínem se skořicí a hřebíčkem a rituální pohár. Oblečení se doporučuje černo-červené.
Po zahájení rituálu se zapálí svíce a oheň, účastníci se postaví do kruhu kolem ohně a uzavřou jej. Přivolají čtyři živly, kleknou si na kolena a začnou bušit do země – tím přivolávají bohyni. Začíná se šeptem, pokračuje zvyšováním hlasitosti:
„Hekaté, mocná bohyně, vyslechni naše hlasy! Bohyně posvátných cest, stařeno moudrá, pomoz nám! Královno noci, paní smrti, paní podsvětí, voláme tě!“ Za stálého bušení pokračuje vzývání:
„Opouštíme světlo a vstupujeme do tmy. Hekaté, ukaž nám svá tajemství a temné vědomosti! Ukaž nám svou potemnělou tvář, své skryté tajemství moudrosti. Odveď nás do krajiny stínů, abychom pochopili sami sebe. Královna noci přichází! Bohyně Hekaté nás vyslyšela!“
Pak každý z účastníků postupně přichází do středu kruhu, postaví se čelem k oni a hodí do něj papírek s vlastností, které se chce zbavit, a řekne:
„Oheň mne očišťuje, kouř mě omývá. Jeden cyklus končí a jiný začíná. Zbavuji se toho, co mě trápí, a začínám další rok čistý.“
Až se všichni vystřídají, hodí hlavní kněžka rituálu do ohně pelyněk a mandragoru. Pak se společně sedí a všichni vnímají klid a mír. Postupně se sní přinesené potraviny, vypije víno, sdílí se dojmy a pocity a nakonec každý vhodí do ohně svůj kamínek s tím, že příští rok se setkání opět zúčastní.
Zbylé koláčky, zapálené svíce a drobné mince se pak zanesou na rozcestí a nechají tam pro bohyni. Je to jídlo pro zemřelé a peníze na jejich cestu.
Při zpáteční cestě se nikdo nesmí k místu rituálu otočit!
Rituálem Samhain je zahájen měsíc smrti. Celý listopad a doba až do 5. prosince (u nás večer, kdy se slaví svátek sv. Mikuláše), kdy se uhasí ohně a vymetou poslední uhlíky, jsou zasvěceny vzpomínkám na zemřelé. Pak přichází příprava na oslavy zimního slunovratu.
Fotka převzata ze stránek o Matce Zemi: motherearthnews.com, kresba ducha Kuej ze stránek http://chronicles618.rssing.com/chan-13310444/latest.php., malba Hekaté z i59.tinypic.com/m83gc6.jpg, fotografie z rituálu Samhain pak ze stránek http://www.londonlotta.com/wp-content/uploads/2013/10/86809209881ee5223a1fc7314869696e.jpg. Text o Samhainu upraven dle knihy Marcely Košanové Čarodějnický slabikář.